průměrné hodnocení tohoto zboží je (celkem 1 hodnocení)

Hodnotit produkt může pouze přihlášený zákazník.

Hodnocení s komentářem:

Recenze

Soundtrack k televiznímu seriálu dokumentů: České himálajské dobrodružství
Skladatel a klávesista Martin Kratochvíl, který studoval mj. na bostonské Berklee College of Music, hrával a hraje fusion music se skupinou Jazz Q i v nepoměrně komornějším duu s americkým kytaristou Tonym Ackermanem, rovněž je však známý jako nadšený horolezec. Oba své životní “koníčky” propojil na kompaktním disku Himalayan Echoes, jehož hudba doprovází televizní dokumentární seriál České himálajské dobrodružství, který vysílá od 18. září Česká televize. Všechny skladby s výjimkou nepálské lidové Resham Pheeree Ree složil Martin Kratochvíl, pouze závěrečnou Manaslu spolupodepsal ještě s hráčem na sítár Jiřím Mazánkem, jenž s Vlastimilem Matouškem (oba se znají ze skupiny Relaxace, hrající hudbu k meditaci) na celém albu nazpíval také sbory. Křehké hudební plochy inspirované silnými zážitky z Himálaje si pro sebe dost možná objeví posluchači nejrůznějších žánrů. Booklet provázejí jedinečné fotografie Ladislava Kamaráda.

Promo Supraphon

Po sedm čtvrtečních večerů se nás na obrazovkách druhého programu České televize pokoušel zaujmout (docela úspěšně, ne?) dokumentární cyklus "České himalájské dobrodružství". Pokud jste alespoň některý z dílů viděli, nemohli jste přeslechnout povedenou muziku v něm. Je z pera (nebo spíš kláves) jednoho z duchovních otců celého projektu, Martina Kratochvíla, který se po podnikatelských letech znovu začíná vracet k muzice, což je jenom dobře. Při možnostech svého nástroje EMU III. už prakticky nikoho dalšího nepotřeboval a jen můžeme spekulovat, zda by nahrávce prospěly živé bicí a perkuse, basa nebo přítomnost dalších muzikantů ve studiu, to jsou ale stejně nakonec jen kdyby. Hlavní protagonista se rozhodl tak, jak se rozhodl a zvláště ve spojení s obrázky Himalájských osmitisícovek mu je třeba přiznat, že odvedl hodně dobrou práci. Pokud nejste aktivní horolezci, tak právě propojení hudby s mnohdy zjevně amatérskými, přesto všechno ale naprosto úžasnými záběry, člověka nutilo fascinovaně sedět u bedny a jenom se dívat. Z tohoto hlediska je poněkud složité snažit se nalézt nezaujatý pohled na čistě audio nahrávku, když ani nemusíte zavírat oči a mozek zcela sám jako nějaký diaprojektor automaticky sází do povědomí ony fantastické obrázky. Přesto si troufám tvrdit, že CD má šanci zaujmout i seriálem zcela nedotčeného posluchače. Předložena je vám hodina příjemné hudby, která se nesnaží šokovat, jako spíš být příjemným společníkem, kterého můžete soustředěně vnímat (nápady se nešetřilo) nebo využít jako příjemnou kulisu. Jednotlivé motivy vás díky velmi rozumné stopáži (v drtivé většině dvě až tři minuty) stačí zaujmout, nikdy však nenudí. Docela chytrým nápadem bylo využití tzv. "hlubokých spojovacích hlasů", které albu dodávají kompaktnost. Časem si můžete najít více oblíbené skladby, klidně některou z mile hravého úvodu, okouzlit vás může také až hitová "Trisuli", u níž už už budete přísahat, že ten saxofon je pravý a fouká ho člověk. Příznivce jazzovější polohy Martina Kratochvíla zase třeba potěší závěrečná devítiminutová improvizace "Manaslu", prostě každý si tu může najít to své.

Jiří Matějů